Menu Zavřeno

‚Mafiánští špióni‘: Sam Giancana je zastřelen dříve, než může být předvolán před Senát

Toto je poslední ze tří úryvků z nové knihy „Mafia Spies: (Skyhorse Publishing, 25,99 USD) od Thomase Maiera, bývalého reportéra deníku Sun-Times, mezi jehož další knihy patří například „Masters of Sex“, podle níž byl natočen seriál televize Showtime

V květnu 1975 byli Sam Giancana a Johnny Roselli stále přáteli, spojeni zločineckými konspiracemi, i když už nebyli mladí a mocní.

Showgirls, hollywoodské celebrity, milionové příjmy z hazardu ve vegaských kasinech, na které dohlíželi pro Outfit – pravděpodobně nejhrozivější mafiánskou organizaci, jakou kdy Amerika zažila -, byly už většinou jen vzpomínkou.

Vězení, zahraniční exil a neustálé bubnování vládního dohledu držely Giancanu a Roselliho od sebe. Jejich několik málo rozhovorů se obvykle odehrávalo na náhodných telefonních automatech, aby se vyhnuli odposlechům.

Přes všechny tyto potíže na sklonku života však Sam a Johnny zůstali věrnými kamarády, na které se každý z nich mohl spolehnout.

Fakticky na mizině, Roselli potřeboval Giancanovu pomoc při placení honoráře svého právníka. K jejich velké nelibosti byli oba muži předvoláni senátním výborem pro zpravodajské služby, který vyšetřoval plány CIA na zavraždění Fidela Castra a dalších zahraničních vůdců. Rosellimu zbývalo jen málo peněz na obhájce.

Léta skrývané temné tajemství – nábor mafiánských zabijáků agenturou ke stíhání kubánského komunistického vůdce – vycházelo oficiálně najevo. Roselliho prominentní role – podrobně popsaná v novinových sloupcích Jacka Andersona, stejně jako investigativní dopady vyšetřování Watergate a zprávy o domácí špionáži CIA – podnítily slyšení v americkém Senátu, které plánoval senátor Frank Church, demokrat z Idaha.

Giancana a Roselli měli o CIA vypovídat někdy v létě 1975. Giancana velkoryse nabídl Rosellimu peníze, pokud by je potřeboval na právníka. Roselli prostřednictvím společného přítele nabídku přijal a přiznal, že není nad Giancanovu finanční pomoc.

„Nech mě vymyslet, jaký bude můj další účet,“ řekl vděčně neznámému společnému příteli. Do senátních slyšení zbývalo ještě několik týdnů. Oba muži budou potřebovat co nejlepší rady právníků.

Od chvíle, kdy Roselli opustil vězení, mluvil o tom, že se znovu zapojí do hazardních her v kasinu. Jenže tentokrát chtěl místo na Blízkém východě, kde by ho vlády nezakazovaly jako ve Vegas. Roselli zoufale potřeboval finanční podporu. Přijetí peněz od Giancany možná zahrnovalo i tento sen o vzdálených kasinech.

Giancana Rosellimu doporučil, aby byl se společníky opatrný. Obával se, že se s floridským mafiánem Santo Trafficantem mladším, který se rovněž podílel na Castrově vražedném plánu CIA, „příliš sblížil“. Giancana se nyní domníval, že tomuto donovi z Tampy s nejasnými vazbami na kubánský exil a Castrův obchod s narkotiky nelze věřit. Věděl, že Trafficante – při vší své obchodní zdatnosti a schopnosti překládat ze španělštiny – je v srdci vrah.

– „Mafiánští špioni“, část 1: Mafiánští špióni“ v Chicagu, spiknutí CIA proti Castrovi, podrobně popsané v nové knize bývalého spisovatele deníku Sun-Times

– „Mafiánští špióni“, část 2: Proč mafiánský boss Sam Giancana přiměl Rat Pack hrát v jeho klubu v Northbrooku

Snad jediné spojenectví hodné loajality pro Sama a Johnnyho bylo mezi nimi samotnými. O deset let dříve tito dva gangsteři společně vydělávali miliony a měli ambiciózní vizi, kterou si tradiční bossové jako Tony Accardo z Chicago Outfit nedokázali představit. Možná, že kdyby všechno šlo dobře, mohli by se znovu stát zločineckými partnery a dohlížet na šmelinu v nějakém kasinu v Teheránu nebo na hazardní lodě u pobřeží Belize.

Šéf Chicago Outfit Tony Accardo, který Sama Giancanu dostal k moci a později ho sesadil. | Skyhorse Publishing

Tentýž měsíc však Giancana během návštěvy Kalifornie strašlivě onemocněl. Lékaři mu řekli, že potřebuje okamžitou operaci žlučníku. Operaci u doktora Michaela E. DeBakeyho, jednoho z nejlepších chirurgů v zemi, zařídili v Houstonu.

Giancana se několik dní zotavoval na nemocničním lůžku v Texasu, kde ho navštěvovala jeho přítelkyně Carolyn Morrisová a dcera Bonnie. Vrátil se domů do Oak Parku, ale jeho stav se brzy zhoršil. Giancana byl s krevní sraženinou a dalšími problémy poslán zpět do Houstonu.

Po několika dnech v nemocnici, kde ho monitorovala houstonská policie, Giancana utekl zadním vchodem. S pomocí manžela dcery Francine, Jeroma DePalmy, se tajně dostal zpět do Chicaga.

O dva dny později, 19. června 1975, navštívili Francine, její manžel a jejich dcera Sama v jeho domě v Oak Parku. Společně povečeřeli. Jako nejmladší z Angelininých dětí byla Francine vždy Samovou oblíbenkyní. Bez stížností uklidňovala jeho nervy. Jeho operační rány byly stále velmi citlivé. Hodně zhubl.

Slabě si Giancana povídal s rodinou a dvěma starými přáteli z Outfitu – Chuckiem Englishem a Butchem Blasim -, dokud všichni kolem jedenácté hodiny neodjeli. Tajní chicagští detektivové – kteří seděli v neoznačeném autě a sledovali, kdo vchází a vychází z Giancanova domu – v té době už odjeli.

Dříve toho dne přijeli do Chicaga pracovníci senátního výboru pro zpravodajské služby, kteří si byli vědomi, že Giancana „nemá příliš chuti na grilování před kongresovým výborem“. Druhý den ráno ho hodlali bezpečně doprovodit do Washingtonu, aby odpověděl na otázky církevního výboru týkající se vražedných plánů CIA.

Po odchodu hostů na večeři Giancana popřál dobrou noc dvojici, která mu dělala hospodyni a bydlela v patře. Aby se ukolébali ke spánku, zapnuli si manželé televizi. Giancana odešel do své sklepní pracovny s malou svačinkou, kterou mu Francine nechala.

Všude kolem jeho dobře zařízené pracovny byly vystaveny Giancanovy drobnosti – humidor na doutníky, obrazy a koníčky jako golf a fotografování. Stejně tak jeho sbírka oblíbených filmů, mezi nimiž byl i „Mandžuský kandidát“ s jeho přítelem Frankem Sinatrou v hlavní roli, se zápletkou z dob studené války o dvojitých agentech špiónech a spiknutí atentátníků.

Sam vytáhl párky ve Francinově sáčku pro psa. Na malém sporáku je začal grilovat na pánvi.

Jeho pozornost upoutalo zaklepání na vchod do sklepa. Otevřel ocelové dveře a vpustil dovnitř rozpoznatelnou tvář, zřejmě důvěrného přítele, kterého pozval, aby se s ním podělil o jídlo. Po krátkém rozhovoru Giancana otočil hlavu a pokračoval ve vaření. Spolu s ohřívanou klobásou vařil na jiné pánvi escarole a fazole ceci.

Najednou se z nočního přítele stal útočník. Vytáhl pistoli ráže 22 opatřenou tlumičem a vystřelil Giancanovi do týla.

Giancana se zhroutil na podlahu. Nejednalo se o náhodnou vraždu. Vrah chtěl vyslat zprávu.

Vrah vložil pistoli s tlumičem do Giancanových úst. Vystřelil ještě šestkrát, rytmicky a tiše.

Střely do úst byly pro mafii charakteristické. Bylo to také varování pro každého dalšího, koho by mohlo napadnout mluvit s federály nebo kongresovou komisí.

„Mafie věděla, že tentokrát Sam neudrží jazyk za zuby,“ domníval se Robert Maheu, jeho někdejší spojka v CIA. „Tak ho umlčela nadobro.“

Sloupkař The New York Times William Safire, vyjadřující šok národa, označil Giancanu za „jediného člověka v americké historii, který byl zavražděn těsně před tím, než měl předstoupit před kongresový výbor.“

Místní orgány činné v trestním řízení vyslovily teorii, že by k jeho vraždě nedošlo bez Accardova souhlasu. Mezi oběma existovala řada stížností. Giancanova rodina se však domnívala, že byl zavražděn kvůli své práci s Rosellim na spiknutích CIA proti Castrovi.

„Vždycky jsem měla silný pocit, že předvolání, které vyžadovalo, aby se Sam dostavil před výbor, bylo rozsudkem smrti, který vedl k jeho vraždě,“ trvala na svém Antoinette Giancana. Když se dozvěděla o Samově vraždě, spěchala k němu domů.

„Je pryč – je mrtvý!“ dodala. Antoinette křičela na jeho tělo, které stále leželo na podlaze.

Přemohla ji lítost. V době jeho smrti s ní otec stále odmítal mluvit.

23. června 1975 se na Giancanův pohřeb hrnuli novináři, stejně jako kdysi na jeho soudní vystoupení. Jeho smutečního obřadu se zúčastnila stovka truchlících. Mladí drsňáci vyhrožovali fotografům, že je zmlátí, pokud zachytí procházející rakev.

Nikdo z předních členů chicagské organizace Outfit se nepřišel poklonit, jako by byli předem varováni. Neukázal se ani Accardo, ani nikdo z mafiánů mimo město, včetně Johnnyho Roselliho, který měl za několik dní vypovídat před Senátem.

Pozorovatelé z řad strážců zákona si všimli, že se Giancanova pohřbu nezúčastnila Carolyn Morrisová. Nepřítomny byly také známé tváře z Hollywoodu a Las Vegas, včetně jeho kamaráda z Rat Packu a partnera Cal-Neva Franka Sinatry.

Objevila se však Phyllis McGuireová, jeho krásná bývalá milenka. „Dávám jí za pravdu,“ řekl William Roemer, agent FBI, který je nejlépe obeznámen s Giancanovým osobním životem i jeho kriminální minulostí. „Měla odvahu se na jeho pohřbu ukázat… Téměř nikoho to nezajímalo.“

V 67 letech byl Giancana uložen k poslednímu odpočinku na hřbitově Mount Carmel, na stejném místě, kde byl pohřben jiný známý chicagský gangster, Al Capone. Giancanovy ostatky byly uloženy v mauzoleu vedle jeho milované manželky Angeline. Pro rodinu a přátele to byla smutná připomínka toho, jak brzká smrt Angeline změnila vše v Samově životě.

Giancanova vražda zůstane nevyřešena. Policie prohledala jeho majetek a objevila řadu kuriózních artefaktů, včetně zarámované fotografie Giancany s papežem Piem XII. ve Vatikánu. Jak si tento gangster po životě plném vražd a chaosu mohl zařídit, aby byl vyfotografován s pontifikem?“

Nakonec byla v parku dva kilometry od Giancanova domu nalezena vrahova zbraň – černá automatická pistole s podomácku vyrobeným tlumičem.

Balistické testy prokázaly, že pistole zabila Giancanu o dva měsíce dříve. Policie vyslovila teorii, že vrah slyšel sirény a zbraň vyhodil z okna ujíždějícího auta.

Při pátrání po tom, kde byla vražedná zbraň zakoupena, našli detektivové jednu sugestivní stopu:

Zbraň pocházela z Miami, byla zakoupena v obchodě se zbraněmi v srdci kubánské exilové komunity na Floridě, kde Trafficante kraloval.

Autor Thomas Maier, bývalý reportér deníku Chicago Sun-Times, mezi jehož další knihy patří „Masters of Sex“, který se stal seriálem televize Showtime. | Poskytnuté foto

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *